JIA – juvenilní idiopatická artritida

JIA – juvenilní idiopatická artritida

JIA – juvenilní idiopatická artritida

Osnova:
Z čeho ale vznikl pojem JIA?
Jaké jsou příčiny vzniku juvenilní idiopatické artritidy?
Juvenilní idiopatická artritida není dědičná
Jak diagnostikovat JIA?
Co se při JIA děje s vašimi klouby?
Jaké jsou typy juvenilní idiopatické artritidy?
1. Systémová JIA
2. Polyartikulární JIA
3. Oligoartikulární JIA
4. Psoriatická artritida
5. Artritida asociovaná s entezitidou
Jak juvenilní idiopatickou artritidu léčit?
Jaké jsou jednotlivé možnosti léčby?
Jak dlouho trvá léčba a jak je to s prognózou?
Závěr:

Článek o juvenilní idiopatické artritidě můžeme začít jedním z faktů ohledně artritidy. Na světě bylo objeveno celkem 200 druhů artritidy. Pokud jste tedy nikdy o JIA neslyšeli, není se čemu divit.

Juvenilní idiopatická artritida je chronické onemocnění charakterizující se přetrvávajícími záněty kloubů. Jako u dalších typů artritidy i u této formy jsou typickými znaky bolest, otok a omezená funkce postiženého kloubu.

Z čeho ale vznikl pojem JIA?

Tento druh artritidy je složen ze třech slov. Juvenilní znamená, že začátek projevů onemocnění se objevuje před dosaženích věku 16 let. Výraz idiopatická můžete použít, pokud neznáte přesnou příčinu nemoci.

Třetí slovem je artritida, který je všeobecně známý. Juvenilní idiopatická artritida statisticky postihuje 2 z 1000 dětí. Může se jednat o chronické onemocnění, u kterého nevede léčba nikdy k úplnému vyléčení, ale jen ke zmírnění projevů.

Jaké jsou příčiny vzniku juvenilní idiopatické artritidy?

Je obecně známo, že imunitní systém chrání člověka před mikroby, viry a bakteriemi. Pokud má pacient zánět kloubů, může se jednat o nesprávnou odpověď imunitního systému.

Dochází tak k situaci, kdy imunitní systém ztratí schopnost odlišit škodlivé buňky od buněk vlastních tkání. Na řadu přichází autoimunitní proces, při kterém útočí imunitní systém proti vlastnímu tělu.

Bohužel na rozdíl od většiny zánětlivých onemocnění není dodnes jasné, co juvenilní idiopatickou artritidu způsobuje.

Juvenilní idiopatická artritida není dědičná

Tento druh artritidy nemůže být přenesen z rodičů na děti. Některé genetické faktory jsou sice neobjasněné, ale dá se pouze předpokládat, že jsou někteří jedinci geneticky „předurčení“ k této chorobě.

Onemocnění je kombinace genetické predispozice a vystavení zevním, především infekčním faktorům. Je velmi vzácné, aby měli tuto nemoc dvě děti z jedné rodiny.

Jak diagnostikovat JIA?

Diagnóza je založena na pečlivém vyloučení jakékoliv jiné choroby na základě zhodnocení anamnézy, vyšetření a laboratorních testech. Postiženému se musí počátky onemocnění projevit před 16. rokem věku a obtíže musí trvat déle než 6 týdnů. Diagnostikovat JIA lze až po 6 měsících, jelikož je potřeba vyloučit jiné akutní formy zánětu kloubů.

Co se při JIA děje s vašimi klouby?

Část kloubního pouzdra (synoviální membrána) se stává silnější a je vyplněna zánětlivými buňkami. Tato membrána produkuje zvýšené množství tekutiny uvnitř kloubu. Tekutina způsobuje bolest, otok a omezenou hybnost kloubu. Typickým znakem je ranní ztuhlost. Děti se v tomto případě snaží zmírnit bolest pokrčením kloubu. Pokud kloub udržují v této pozici déle než měsíc, dochází ke zkrácení šlach, svalů a vyvíjí se deformity.

Léčba zánětu se musí provádět správně. Pokud se neléčí správně, dochází k poškození kloubu. V první řadě se membrána zduří (vytvoří se zánětlivá tkáň) a uvolňují se chemické látky způsobující úbytek kloubní chrupavky a poškozují se i kosti. Dlouhodobě špatně udržovaná poloha kloubu způsobí ztrátu svalové hmoty a zkrácení svalů a měkkých tkání. Následně dochází k deformitám.

Jaké jsou typy juvenilní idiopatické artritidy?

JIA se dá rozdělit na pět typů. Každý z typů se projevuje trochu jinak.

1. Systémová JIA

Není poškozen pouze kloub, ale i další orgány. Na těle se objevují vyrážky, vznikají silné záněty a také horečky. Mezi příznaky se řadí bolest svalů, zvětšení jater, sleziny nebo lymfatických uzlin. Tento typ JIA postihuje chlapce a dívky v jakémkoliv věku. Nejvíce ohroženou skupinou dětí jsou batolata.

2. Polyartikulární JIA

Tento druh JIA se projevuje postižením pěti a více kloubů. Na rozdíl od systémové JIA se nevyskytuje horečka. Další dělení tohoto typu JIA je na RF pozitivní a negativní. Pozitivní je nejčastější typ artritidy u dospělých, negativní postihuje děti v jakémkoliv věku.

3. Oligoartikulární JIA

Je postiženo méně než pět kloubů v období prvních šesti měsíců. Ani zde se nevyskytuje horečka. Oligoartikulární JIA se objevuje u dětí do 6 let, a to především u děvčat.

4. Psoriatická artritida

Jedním z typických příznaků je artritida a lupénka. Existují případy, kdy se jedná pouze o postižení nehtů nebo o výskyt lupénky v rodině. Typickým příznakem je otok celého prstu na noze nebo na ruce.

5. Artritida asociovaná s entezitidou

Artritida napadá velké klouby dolních končetin. Zároveň dochází k entenzitidě. Jedná se o zánět úponu, šlach na kosti. Entezitida se nejčastěji nachází vzadu na patě, kde je Achillova pata. Postihuje nejvíce chlapce ve věku 6 let.

Jak juvenilní idiopatickou artritidu léčit?

Důležitou skutečností je, že se JIA nedá zcela vyléčit. Cíl léčby je zbavení se bolestí, ztuhlosti a únavy. V této oblasti byli zaznamenány pokroky v léčbě biologickými léky. Léčba musí být založena na užívání léků a rehabilitaci. Rehabilitací můžete předejít vzniku deformit.

Jaké jsou jednotlivé možnosti léčby?

Nejčastější a první forma léčby prováděná u JIA i u jiných dětských revmatických onemocněních je za pomocí nesteroidních antirevmatik. Jde o skupinu léků bojících proti zánětu a horečce. U dospělých mohou přijít při požívání těchto léčiv zažívací potíže. Lékaři mohou sáhnout po nitrokloubní injekční léčbě, pokud dojde k významnému omezení hybnosti kloubu. Injekce je podávána vždy v kombinaci s některým druhem léčiva.

Často se využívá metotrexát, který je účinný u všech pacientů s protizánětlivým účinkem. Látka dokáže zabránit průběhu artritidy a v některých případech pomáhá k ústupu onemocnění. Musí se užívat ve spojení s kyselinou listovou. Pouze tímto se zamezí nežádoucím účinkům především u jater. Alternativou metotrexátu pro děti je leflunomid.

Nejúčinnější protizánětlivé léky patří kortikosteroidy. Dlouhodobé užívání je ale limitováno nežádoucími účinky. Jedná se o osteoporózu a zástavu růstu. Kortikosteroidy se užívají při léčbě systémových projevů, u kterých nezabírá žádná jiná léčba. Kortikosteroidy se podávají nejčastěji lokálně pomocí nitrokloubní aplikace.

Účinnou variantou je ohlédnutí se po biologické léčbě. Tyto léky dokážou blokovat zánětlivý proces typický pro JIA.

Zapomínat se nesmí ani na rehabilitaci. Rehabilitace je nezbytnou součástí komplexní léčby. Zahrnuje odpovídající cvičení, případně používání kloubních dlah. Rehabilitace se musí provádět pravidelně a musí se s ní začít časně.

Poslední možností jsou ortopedicko chirurgické výkony. Využívá se kloubní náhrada (kyčle, kolena) a to v případě poškození kloubu.

Jak dlouho trvá léčba a jak je to s prognózou?

Léčba je během na dlouhou trať. Často se objevuje tzv. remise. Remise je střídání zlepšení a zhoršení stavu. Je-li artritida zklidněna na dobu minimálně 6-12 měsíců, může být léčba ukončena.

Pacienti by ale i přesto měli docházet na vyšetření minimálně každé tři měsíce. Prognóza tohoto typu artritidy se stále zlepšuje, ale hodně závisí na závažnosti a klinickém podtypu. Neustále probíhá lékařský výzkum. Odborníci zkoumají také biologické preparáty.

Závěr:

Juvenilní idiopatická artritida je zákeřné onemocnění. Existují druhy léčby, které minimalizují projevy onemocnění. Úplně vyléčení ale nečekejte. Odborníci zkoumají možnosti léčby, uvažuje se i o biologické léčbě. Vše je ve fázi výzkumů.

Zpět na BLOG

Mohlo by vás zajímat